cvs: phpdoc-cs /appendices aliases.xml debugger.xml history.xml

http://cvs.php.net/viewcvs.cgi/phpdoc-cs/appendices/aliases.xml?r1=1.3&r2=1.4&diff_format=u
Index: phpdoc-cs/appendices/aliases.xml
diff -u phpdoc-cs/appendices/aliases.xml:1.3 phpdoc-cs/appendices/aliases.xml:1.4
--- phpdoc-cs/appendices/aliases.xml:1.3	Sat Nov 13 20:46:23 2004
+++ phpdoc-cs/appendices/aliases.xml	Fri May 19 10:30:24 2006
@@ -1,5 +1,5 @@
 <?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?>
-<!-- EN-Revision: 1.30 Maintainer: luk Status: ready -->
+<!-- EN-Revision: 1.31 Maintainer: luk Status: ready -->
 
 <appendix id="aliases">
  <title>Seznam aliasù funkcí</title>
@@ -1084,12 +1084,12 @@
       <row>
        <entry>odbc_do</entry>
        <entry><function>odbc_exec</function></entry>
-       <entry><link linkend="ref.odbc">OCI8</link></entry>
+       <entry><link linkend="ref.uodbc">ODBC</link></entry>
       </row>
       <row>
        <entry>odbc_field_precision</entry>
        <entry><function>odbc_field_len</function></entry>
-       <entry><link linkend="ref.odbc">OCI8</link></entry>
+       <entry><link linkend="ref.uodbc">ODBC</link></entry>
       </row>
       <row>
        <entry>output</entry>
http://cvs.php.net/viewcvs.cgi/phpdoc-cs/appendices/debugger.xml?r1=1.2&r2=1.3&diff_format=u
Index: phpdoc-cs/appendices/debugger.xml
diff -u phpdoc-cs/appendices/debugger.xml:1.2 phpdoc-cs/appendices/debugger.xml:1.3
--- phpdoc-cs/appendices/debugger.xml:1.2	Thu Mar  7 23:25:03 2002
+++ phpdoc-cs/appendices/debugger.xml	Fri May 19 10:30:24 2006
@@ -1,5 +1,5 @@
 <?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?>
-<!-- EN-Revision: 1.19 Maintainer: luk Status: ready -->
+<!-- EN-Revision: 1.27 Maintainer: luk Status: ready -->
 
  <appendix id="debugger">
   <title>Ladìní (debugging) PHP</title>
@@ -13,9 +13,11 @@
     PHP 4 nemá vnitøní mechanismy pro ladìní. Nicménì mù¾ete pou¾ívat
     nìkterý z externích debuggerù.    
     <ulink url="&url.zend.ide;">Zend IDE</ulink> obsahuje debugger, a
-    ladicí roz¹íøení (jako DBG) najdete také na
-    <ulink url="&url.dbg;">&url.dbg;</ulink> nebo na 
-    <ulink url="&url.apd;">Advanced PHP Debugger</ulink> (APD).
+    ladicí roz¹íøení (jako DBG) zdarma najdete také na
+    <ulink url="&url.dbg;">&url.dbg;</ulink>, dále je tu
+    <ulink url="&url.apd;">Advanced PHP Debugger</ulink> (APD)
+    nebo <ulink url="&url.xdebug;">Xdebug</ulink>, který má také kompatibilní
+    ladicí rozhraní s funkcionalitou ladìní PHP 3, jak je popsáno v této sekci.
    </simpara>
   </sect1>
 
@@ -45,7 +47,7 @@
      <listitem>
       <simpara>
        Nastavte TCP pro poslech na nìjakém portu (napøíklad       
-       <command>socket -l -s 1400</command> v UNIXu).
+       <command>socket -l -s 1400</command> v unixovských systémech).
       </simpara>
      </listitem>
      <listitem>
@@ -75,13 +77,14 @@
    <para>
     Øádek má tento formát:
     <informalexample>
-     <literallayout>
-<replaceable>date</replaceable> <replaceable>time</replaceable>
-<replaceable>host</replaceable>(<replaceable>pid</replaceable>)
-<replaceable>type</replaceable>:
-<replaceable>message-data</replaceable>
-     </literallayout>
+     <programlisting>
+<![CDATA[
+date time host(pid) type: message-data
+]]>
+     </programlisting>
     </informalexample>
+   </para>
+   <para>
     <variablelist>
      <varlistentry>
       <term><replaceable>date</replaceable></term>
@@ -240,13 +243,15 @@
     <example>
      <title>Pøíklad - zpráva debuggeru</title>
      <literallayout>
+<![CDATA[
 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) start: notice
 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) message: Uninitialized variable
-1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) location: (&null;):7
+1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) location: (null;):7
 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) frames: 1
 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) function: display
 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) location: /home/ssb/public_html/test.php3:10
 1998-04-05 23:27:400966 lucifer.guardian.no(20481) end: notice
+]]>
      </literallayout>
     </example>
    </para>
http://cvs.php.net/viewcvs.cgi/phpdoc-cs/appendices/history.xml?r1=1.2&r2=1.3&diff_format=u
Index: phpdoc-cs/appendices/history.xml
diff -u phpdoc-cs/appendices/history.xml:1.2 phpdoc-cs/appendices/history.xml:1.3
--- phpdoc-cs/appendices/history.xml:1.2	Thu Mar  7 23:25:03 2002
+++ phpdoc-cs/appendices/history.xml	Fri May 19 10:30:24 2006
@@ -1,5 +1,5 @@
 <?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?>
-<!-- EN-Revision: 1.13 Maintainer: luk Status: ready -->
+<!-- EN-Revision: 1.25 Maintainer: luk Status: ready -->
 
 <appendix id="history">
  <title>Historie PHP a souvisejících projektù</title>
@@ -7,7 +7,8 @@
   PHP urazilo v posledních nìkolika málo letech dlouhou cestu.
   Rùst v jeden z nejprominentnìj¹ích jazykù ovládajích Web nebyl snadný.
   Ti z vás, kdo máte zájem dozvìdìt se ve zkratce, jak PHP vyrostlo do
-  dne¹ní podoby, ètìte dále.  
+  dne¹ní podoby, ètìte dále.  Staré verze PHP lze najít v
+  <ulink url="&url.php.museum;">PHP Muzeu</ulink>.
  </para>
  
  <sect1 id="history.php">
@@ -22,7 +23,8 @@
     sadu nazval 'Personal Home Page Tools'. Proto¾e byla tøeba vìt¹í
     funkènost, napsal Rasmus mnohem rozsáhlej¹í implementaci v C, která
     byla schopna komunikovat s databázemi aumo¾òovala u¾ivatelùm vyvíjet
-    jednoduché dynamické aplikace pro Web. Rasmus se rozhodl uvolnit
+    jednoduché dynamické aplikace pro Web. Rasmus se rozhodl
+    <ulink url="&url.php.release1.0.0;">uvolnit</ulink>
     zdrojový kód PHP/FI pro v¹echny, tak¾e kdokoli ho mù¾e pou¾ívat, stejnì
     jako opravovat chyby a vylep¹ovat kód.
    </para>
@@ -106,11 +108,6 @@
     u¾ivatele a mnoho nových jazykových konstruktù.
    </para>
    <para>
-    PHP 4 je momentálnì poslední uvolnìnou verzí PHP. Ji¾ byla zapoèata
-    práce na modifikaci a vylep¹ení jádra Zend Engine k integraci prvkù,
-    které byly navr¾eny pro PHP 5.0.    
-   </para>
-   <para>
     Dnes pou¾ívají PHP (odhadem) stovky tisíc vývojáøù a nainstalované PHP
     hlásí nìkolik milionù serverù - tj. pøes 20 % domén na Internetu.    
    </para>
@@ -120,6 +117,16 @@
     dokumentaèní projekt.
    </para>
   </sect2>
+  
+  <sect2 id="history.php5">
+   <title>PHP 5</title>
+   <para>
+    PHP 5 bylo vydání v èervenci 2004 po dlouhém vývoji a øadì pøedverzí.
+    Je øízeno hlavnì svým jádrem, Zend Engine 2.0, s novým objektovým modelem
+    a tucty nových vlastností. Pro více informací o tomto jádøe, viz
+    <ulink url="&url.zend.future;">jeho stránky</ulink>.
+   </para>
+  </sect2>
  </sect1>
  
  <sect1 id="history.php.related">
@@ -138,11 +145,12 @@
   <sect2 id="history.pear">
    <title>PEAR</title>
    <para>
-    PEAR, PHP Extension and Application Repository (èesky repozitáø
-    roz¹íøení a aplokací PHP) - pùvodnì PHP Extension and Add-on Repository
+    <ulink url="&url.php.pear;">PEAR</ulink>,
+    PHP Extension and Application Repository (èesky repozitáø
+    roz¹íøení a aplikací PHP) - pùvodnì PHP Extension and Add-on Repository
     (repozitáø roz¹íøení a doplòkù) - je PHP verze "foundation classes",
-    a mù¾e v budoucnu vyrùst v jeden z klíèových zpùsobù distribuce jak
-    PHP roz¹íøení, tak roz¹íøení PHP psaných v C, mezi vývojáøe.    
+    a mù¾e v budoucnu vyrùst v jeden z klíèových zpùsobù distribuce
+    roz¹íøení PHP mezi vývojáøe.    
    </para>
    <para>
     PEAR se zrodil v diskusi na mítinku PHP Developers' Meeting (PDM)
@@ -156,12 +164,17 @@
     infrastrukturních "foundation classes" pro pøístup k databázím, cachování
     obsahu e-komerci a mnoho dal¹ího.    
    </para>
+   <para>
+    Více informací o PEAR lze najít v
+    <ulink url="&url.php.pear.manual;">manuálu</ulink>.
+   </para>
   </sect2>
 
   <sect2 id="history.phpqa">
    <title>PHP Quality Assurance Initiative</title>
    <para>
-    PHP Quality Assurance Initiative (iniciativa zaji¹tìní kvality PHP)
+    <ulink url="&url.php.prerelease;">PHP Quality Assurance Initiative</ulink>
+    (iniciativa zaji¹tìní kvality PHP)
     byla ustavena v létì 2000 v rakci na kritiku, ¾e uvolnìné verze PHP
     nebyly dostateènì testovány pro produkèní prostøedí. Tým nyní sestává
     z pevné skupiny vývojáøù, kteøí dobøe rozumìjí kódové bázi PHP. Tito
@@ -174,8 +187,9 @@
   <sect2 id="history.phpgtk">
    <title>PHP-GTK</title>
    <para>
-    PHP-GTK je PHP øe¹ení pro psaní GUI aplikací pro stranu klienta. Andrei
-    Zmievski pøipomíná plánování a proces tvorby PHP-GTK:
+    <ulink url="&url.php.gtk;">PHP-GTK</ulink> je PHP øe¹ení pro psaní GUI
+    aplikací pro stranu klienta. Andrei Zmievski pøipomíná plánování a proces
+    tvorby PHP-GTK:
    </para>
    <blockquote>
     <para>
@@ -230,15 +244,16 @@
    je sledování knih o PHP vydávaných bìhem posledních let.
   </para>
   <para>
-   Pokud si dobøe pamatujeme, první kniha zamìøená na PHP
-   'PHP - Dynamische Webauftritte professionell realisieren' - nìmecká
-   kniha publikovaná v roce 1999, autory byli Egon Schmid,
+   Pokud si dobøe pamatujeme, první kniha zamìøená na PHP byla
+   'PHP - tvorba interaktivních internetových aplikací' - èeská kniha vydaná
+   v dubnu 1999, jejím¾ autorem je Jirka Kosek. V následujícím mìsící vy¹la
+   nìmecká kniha - autoøi Egon Schmid,
    Christian Cartus and Richard Blume. První kniha v angliètinì byla vydána
-   krátce nato: 'Core PHP Programming' od Leona Atkinsona. Obì tyto knihy
+   krátce nato: 'Core PHP Programming' od Leona Atkinsona. V¹echny tyto knihy
    se zabývaly PHP 3.0.
   </para>
   <para>
-   Tyto dvì knihy byly první svého druhu - a byly následovány velkým
+   Tyto knihy byly první svého druhu - a byly následovány velkým
    mno¾stvím knih rùzných autorù a vydavatelù. Existuje pøes 40 knih
    v angliètinì, 50 knih v nìmèinì a pøes 20 knih ve francouz¹tinì.
    Navíc mù¾ete najít knihy o PHP v mnoha dal¹ích jazycích vèetnì
@@ -255,15 +270,15 @@
   <title>Ostatní publikace o PHP</title>
   <para>
    Podle na¹ich nejlep¹ích informací byl první èlánek o PHP v ti¹tìném
-   èasopisu publikován ve French Informatiques Magazine na konci roku 1998
+   èasopisu publikován v èeské mutaci magazínu Computerworld na jaøe 1998
    a zabýval se PHP 3.0. Stejnì jako v pøípadì knih byl první v dlouhé øadì
    èlánkù publikovaných v rùzných uznávaných èasopisech.
   </para>
   <para>
    Èlánky o PHP se objevily v èasopisech Dr. Dobbs, Linux Enterprise,
    Linux Magazine a mnoha dal¹ích. Èlánky o pøechod z aplikací zalo¾ených na
-   ASP na platformu PHP pod Windows se objevily dokonce na ryze Microsoftím
-   MSDN!
+   ASP na platformu PHP pod Windows se objevily dokonce na ryze <productname>Microsoft</productname>ím
+   <acronym>MSDN</acronym>!
   </para>
  </sect1>